Proč BIM

Standardní způsob projektování, kdy samostatně vznikají 2D výkresy a případně 3D model, reprezentuje z pohledu projektování na počítači tzv. CAD (Computer Aided Design). CAD rýsovací program nahrazuje rýsovací prkno, CAD modelovací/vizualizační program nahrazuje fyzické modelování. Oproti tomu BIM program vytváří model i výkresy současně, modelováním vznikají výkresy, rýsováním vzniká model. Finální výstupy z obou prostředí mohou vypadat v podstatě stejně, způsob práce je diametrálně odlišný.

Klasický způsob projektování odděluje 2D výkresy od 3D modelu BIM projektování pracuje se stejným zdrojem dat pro 2D výkresy i 3D model
 
Produktivita & efektivita
Již ve fázi zpracování stavební dokumentace je BIM mnohem výkonnější. Vytvářením modelu vzniká automaticky 2D výkresová dokumentace, úpravou výkresů se automaticky aktualizuje model, vizualizace jsou získány jako "vedlejší produkt", výkazy jsou generovány z modelu.
 
Spolupráce
Z podstaty věci je rozdělení BIM projektu mezi více projektantů (týmová spolupráce na jednom projektu ve stejném čase) kvalitativně na vyšší úrovni než u standardního způsobu projektování. BIM je databáze, standardní projekt "hromada" neprovázaných výkresů a dalších dokumentů.
 
Koordinace profesí
Jedním z obrazů BIM projektu je komplexní virtuální model stavby, který zahrnuje všechny konstrukce a rozvody. Vzájemná koordinace, resp. odhalení případných kolizí, je opět na kvalitativně vyšší úrovni než u standardního způsobu projektování.
 
Kvalita projektu, správnost provedení
BIM projekt lze zkontrolovat softwarovými nástroji nejen z hlediska případných kolizí (viz. výše), ale také z hlediska správnosti provedení konstrukčního (deska je opřena o zeď/sloup; do místnosti vedou dveře) i provozního (únikové cesty).
 
Analýzy, simulace
BIM projekt umožňuje provádět různé analýzy (energetická náročnost) či počítačové simulace chování objektu v různých situacích.

 

BIM, tedy aspoň z pohledu projektanta, je kvalitativně nový způsob zpracování projektové dokumentace. Tento fakt ovšem nepřináší odpověď na otázku, proč jej používat.

 
Pod termínem „kvalitativně nový“ si můžeme představit několik skutečností:

• technickou dokumentaci tak, jak ji chápe aktuálně platná legislativa, vyhlášky, technické normy a zvyklosti, lze vytvořit rychleji a efektivněji
• BIM pracovní postupy umožňují rychlejší, přesnější a nedorozumění eliminující komunikaci mezi subjekty podílejícími se na projektu
• BIM pracovní postupy umožňují vytvořit přehlednější a srozumitelnější formu technické dokumentace
• BIM pracovní postupy vytvářejí data, pomocí kterých lze analyzovat chování stavby ještě ve fázi projektu
• BIM pracovní postupy použité projektantem vytvářejí data použitelná i pro další procesy související s životním cyklem stavby.

Zkušenost, že „standardní“ technickou dokumentaci lze zpracovat rychleji a efektivněji jednoznačně znamená, že i ten projektant, který nehodlá měnit strukturu své nabídky (nejčastějším argumentem je „to mi nikdo nezaplatí“) by měl o implementaci BIM vážně uvažovat.
Ti, kteří přemýšlejí jak rozšířit portfolio svých služeb, aktuálně nemají vhodnější volbu než BIM.
Co vše může nabízet projektant
 
3D model, půdorysy, řezy a pohledy jsou odvozovány z jedné BIM databáze. Tato databáze je vytvářena a modifikována prostřednictvím změn modelu nebo půdorysů nebo řezů nebo pohledů nebo tabulek. Dokumenty (výkresy) jsou generovány z velké míry automaticky; následně jsou všechny automaticky aktualizovány na základě změny v kterémkoli z nich. 3D model, jako jedno ze zobrazení BIM databáze, je současně podkladem pro vytváření vizualizací.
 
Příkladů, co vše lze za pomoci BIM zpracovat rychleji a přesněji a jaké všechny formy dokumentů, resp. návodů, lze vytvořit, je samozřejmě mnoho a samozřejmě to záleží na konkrétních BIM nástrojích.
BIM pro vyšší efektivitu standardních služeb
 
Jedním z příkladů, kdy architektonicko/stavební BIM model umožňuje kvalitativně vyšší spolupráci s navazujícími profesemi, je spolupráce architekt – statik. Zde je třeba zmínit zásadní požadavek na to, aby bylo zachováno „vlastnictví“ dat, tedy aby každý mohl ovlivňovat pouze to, za co zodpovídá. Tento problém řeší koncepce OPEN BIM, kdy spolupracující BIM systémy komunikují prostřednictvím, tzv. referenčních BIM modelů. Dalším problémem, který je třeba řešit, je rozdílnost architektonického, konstrukčního a výpočtového modelu. Tento problém řeší ArchiCAD funkcí „Částečné zobrazení konstrukce“.
BIM pro lepší komunikaci stavař - statik
 
Na rozdíl od 2D výkresů lze pomocí BIM modelu jednoznačně detekovat případné kolize konstrukcí a technických rozvodů. A nejde o „pouhé“ kolize hmot. BIM model nejen prostorově zobrazuje jednotlivé konstrukce, ale pracuje s informacemi o jaké konstrukce se jedná a jaké mají vlastnosti (např. rozdílné vnímání nosné zdi nebo příčky).
Díky BIM modelu lze automaticky vyhodnotit (program Solibri Model Checker) i správnost provedení „stavařiny“ (zda konstrukce navazují, zda je dost prostoru pro otevření dveří, atd.)
BIM pro koordinaci technických rozvodů
 
BIM projekt není jen přesným geometrickým modelem konstrukcí, ale obsahuje jejich charakteristiky, například informace o jejich tepelně izolačních vlastnostech. Je tedy přirozené, že BIM projekt lze využít pro různé analýzy, například výpočet energetické náročnosti budovy. A podstatné je, že takové analýzy lze provádět již v úvodních fázích projektu, tedy v situaci, kdy lze projekt měnit za nejmenších nákladů.
BIM pro analýzy chování stavby
 
BIM projekt je virtuální budovou. Primárně vzniká s cílem vymodelovat stavební konstrukci, následně jej lze upravovat a doplňovat o další informace tak, aby zobrazoval skutečné provedení stavby nebo interiérové zařízení atd. Taková data jsou potřebná pro zpracovávání úloh spojených s celým životním cyklem budovy a je jasné, že nejpřesnějším a v podstatě i nejlevnějším jejich zdrojem je právě BIM projekt.

BIM projekt jako zdroj dat pro správu celého životního cyklu stavby


BIM projekt je počítačovým modelem stavby, dokáže reprezentovat konstrukce včetně nejmenších detailů (např. spojovací šrouby ocelových konstrukcí). Logicky pak návodem k realizaci stavby nemusejí být klasické 2D výkresy, ale BIM model přímo napojený na výrobní linku (obdoba s např. automobilovým průmyslem).
BIM projekt jako přímý podklad pro výrobu


K jednotlivým komponentům BIM modelu lze připojit další parametry jako jsou cena a čas. BIM projekt je tak důležitým zdrojem informací pro rozpočty a řízení stavby, dílčí procesy lze optimalizovat a „vizualizovat“.
BIM projekt jako podklad pro řízení stavby

 

Z BIM modelu lze generovat databáze výkazů místností či objektů (inventář), takto vygenerované databázi zůstává schopnost zobrazení objektu (položky databáze) v modelu. Takový materiál je ideálním nástrojem pro space planning či přesnou inventarizaci majetku.
Oproti „2D projektu“ BIM model umožňuje získávat mnohem více informací, například plochy stěn (tedy náklady na vymalování), plochy oken (tedy odpovídající náklady na úklid).
BIM projekt zdrojem dat pro facility management
 
Jak probíhá realizace staveb?
Tradiční a doposavad nečastější způsob realizace stavby je metoda návrh – výběrové řízení – realizace (design-bid–build), kde otevřenost a plynulý tok informací jsou pojmy, které zúčastněné subjekty (investor – projektant – dodavatel) mohou vnímat různě. BIM zde logicky nemůže být kompletně využit.
Stále častěji se prosazuje tzv. IPD (Integrated Project Delivery). Zde je společný zájem na kvalitě, ceně a časovém harmonogramu, neboť všechny procesy jsou řízeny ze stejného místa.  Pro takový způsob řízení projektu je BIM naprosto zásadní.
A je zde také metoda někde uprostřed: studie – stavba (design-build). Investor uzavře kontrakt s generálním dodavatelem, a ten uzavře smlouvu s projektantem. Design-build projekty často iniciují zavedení BIM, ať už na straně dodavatele nebo projektanta.
Závěr je jasný: s novými metodami realizace stavebních projektů značně roste význam a přínos BIM.
Kdy se BIM nejvíce zúročí
 
Většině technologických změn (telefon, železnice, letecká doprava, počítače) trvalo i několik generací, než byly definitivně přijaty. CAD potřeboval 12 let, aby nahradil rýsovací prkno, BIM bude potřebovat méně než polovinu.
I kdyby tento graf (autorem je Dennis Neeley, The American Institute of Architects) neplatil přesně, nebo situace v Česku byla rozdílná, je jasné, že BIM se rozšiřuje velmi rychle. Existují firmy, pro něž se BIM stal reálnou konkurenční výhodou, jsou nadšenci, kteří se do BIM jednoduše zbláznili, jsou další, kteří považují BIM za povinnost, před níž neutečou ...
BIM obecným standardem
 
BIM se stává povinným. Například v Singapuru Singapore Building and Construction Authority  postupně zavádí povinná BIM e-podání pro projekty v sektoru veřejných zakázek. V Evropě jsou s BIM nejdále skandinávské země, Velká Británie, přidává se Francie. Na úrovní EU proběhlo ve dnech 23. a 24. června 2014 v Paříži druhé setkání pracovní skupiny pro přípravu evropských norem pro BIM CEN/BT/WG215 (EuropeanCommitteeforStandardization) . Přípravná skupina pracuje na plánu pro vznik a činnost technické komise zabývající se metodikou BIM a jejím zaváděním v rámci Evropy. Účastníci odsouhlasili využívání norem ISO pro BIM.
BIM legislativní povinností
 
BIM možná ano, ale vadí vám, že byste si museli pořizovat nový software?
Pakliže patříte mezi 2800 vlastníků legální verze ArchiCADu v Česku nebo 38500 studentů, kteří si v Česku stáhli studentskou verzi ArchiCADu, už žádný další program nepotřebujete. Stačí jej používat BIM způsobem.



Odkaz proč BIM Odkaz proč Open BIM Odkaz na přehled Open BIM softwaru
Odkaz na přehled BIM norem a dalších materiálů Odkaz na postřehy k implementaci BIM