Kroky, které vedou k úspěšnému zavedení BIM
- Definovat proč chci BIM zavést, co si od toho slibuji. Odvozování všech 2D výkresů ze 3D modelu? Koordinace? Lepší komunikace s klienty? Generování položkových rozpočtů? Minimalizace chyb v projektové dokumentaci? Data pro projektový management? Data pro správu majetku?
- Určit kritéria, podle kterých budu hodnotit dosažení stanovených cílů (z bodu 1).
- Určit zodpovědnou osobu za implementaci BIM.
- Přesvědčit všechny pracovníky, že BIM je správná cesta.
- Nastavit termíny pro následující kroky.
- Určit pilotní projekt pro otestování BIM pracovních postupů.
- Rozhodnout, zda stávající softwarové vybavení je vhodné. V případě že ne, vybrat nejvhodnější software.
- Zkontrolovat výkonnost (případně doplnit) hardware. Uvážit je třeba základní systémové požadavky, pak velikost projektů a velikost týmu, pak požadavky na servery a síť a případné síťové hardwarové akcelelátory.
- Vyškolit pracovníky. Zajistit zaškolení práce se zvoleným software, ale hlavně změnu myšlení.
- Zpracovat pilotní projekt.
- Aktualizovat nastavení smluv a všech obchodních vztahů (autorská práva k datům, ceny, termíny, …).
- Všechny nové projekty zpracovávat BIM postupy. U rozpracovaných zvážit jejich převedení do BIM.
Pozor na
- příliš velká očekávání
- pracovníka sabotéra
- jiné termíny
- jiné ceny prací
- autorská práva
Čím větší jsou očekávání (leckdy mohutně povzbuzená dodavatelem softwaru), tím větší může být rozčarování, viz. hype cycle (cyklus přehnaných očekávání). Ideální je stav reprezentovaný červenou křivkou, kdy očekávání od nové technologie jsou racionální.
Zkušenost potvrzuje, že pro zpracování stejného objemu práce stačí BIM projektantovi 50-80% času, který potřebuje projektant pracující klasickým způsobem. Ovšem vzhledem k tomu, že BIM model obsahuje komplexní informace a CAD nikoli (ruční kresba už vůbec ne), je při BIM projektování „start“ pomalejší, první publikovatelné „výstupy“ od projektanta jsou dostupné později.